2

zapojené kraje

23

zapojených měst a obcí

74

odběrných míst

3 z 21

podpořených projektů v ČR

Představujeme vám tři projekty Norských fondů zaměřené na sledování a zlepšení kvality ovzduší.

Největším problémem znečišťování ovzduší v ČR je lokální vytápění domácností. Jedná se o dominantní zdroj emisí např. Benzo[a]pyrenu, částic PM2,5 i PM10. Problém představují zejména staré prohořívací a odhořívací kotle na pevná paliva. Domácnosti se na celkových emisích benzo[a]pyrenu podílí z cca 95 %!

 

Kromě toho, že je benzo[a]pyren karcinogenní (může způsobovat rakovinu), dráždí také oči, nos, krk a průdušky. Byly prokázány i negativní účinky na ledviny a játra. Do těla se dostává navázáním na jemné částice polétavého prachu (PM10 a menší).

 

Přibližně 80–100 %  benzo(a)pyren je navázáno především na povrch prachových částic menších než 2,5 μm (jde o tzv. jemnou frakci atmosférického aerosolu PM2,5). Tyto jemné prachové částice přetrvávají v atmosféře poměrně dlouhou dobu (dny až týdny), což umožňuje jejich transport na velké vzdálenosti (stovky až tisíce km). Při vdechnutí se také dostávají hluboko do dýchacích cest, na rozdíl od větších částic, které se mohou zachytit již v horních dýchacích cestách.

 

Současná energetická krize je provázena změnami ve způsobu vytápění. Často dochází k návratu ke kotlům na pevná paliva jako levnější zdroj vytápění. Vhodnější alternativou z pohledu kvality ovzduší jsou tepelná čerpadla a fotovoltaické elektrárny.

 

Změny ve způsobu vytápění

  • v první polovině roku 2023 bylo instalováno o téměř 70 % více výkonu FVE než za celý rok 2022
  • podle MPO vzrostly dodávky hnědého uhlí meziročně o 14 %
  • vzrostl i objem dovozu černého uhlí o cca 90 tis. tun.
  • domácnosti se na spotřebě uhlí podílí z cca 70 %

Zdroje odborných informací:

Jáchym Brzezina, Anita Fulajtárová, Markéta Schreiberová – Vliv energetické krize na kvalitu ovzduší, Český hydrometeorologický ústav

https://arnika.org/novinky/karcinogenni-benzoapyren-ovlivnuje-zdravi-az-60-obyvatel-v-cr

Norské fondy přispívají ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru.

Norské fondy posilují bilaterální vztahy mezi Norskem a Českou republikou.

Přejít nahoru